Pro děti

Pro děti

Co je domácí násilí
Moje máma
Moje pocity
Co mohu dělat?
Táta bije mámu
Není to tvoje vina
Kdo mi pomůže?

Co je domácí násilí

Násilí není nikdy v pořádku. Nikdo si nezaslouží, ať je jakýkoliv, aby byl týrán a ponižován, aby měl strach.

Násilí je, když druhému způsobujeme bolest, urážíme ho, snažíme se v druhém vyvolat pocit, že je hloupý a nešikovný, opakovaně ho zraňujeme, vyvoláváme v něm strach, nutíme ho dělat věci, které dělat nechce, nebo se u nich necítí dobře.

Domácímu násilí obvykle dochází mezi dospělými, kteří spolu žijí. Ale může k němu dojít i poté, co se rozejdou.

Jeden z dospělých (obvykle muž) týrá druhého (obvykle ženu). Muž zraňuje city ženy, vyvolává v ní strach nebo ji uhodí. Nejsou to vždy muži, kdo zraňuje ženy. Někdy zraní žena muže, k násilí může dojít i mezi dvěma muži a nebo dvěma ženami. Někdy se k týrání přidají i další členové rodiny, často si ubližují děti mezi sebou.

S násilím se může setkat každý. K domácímu násilí v rodině může dojít kdekoliv a kdykoliv. Nejčastěji k němu dochází doma a velmi často o tom ostatní lidé vůbec nevědí. Násilníci nejsou na první pohled zlí a oškliví lidé. Bývají zlí jen doma. Proto často v okolí nikdo tomu, že u vás doma dochází k násilí, nevěří.

Domácí násilí zraňuje i děti. Děti často slyší a vidí, k čemu dochází mezi dospělými v jejich rodině. Někdy se mohou ocitnout i uprostřed násilného boje.

Moje máma

Všichni ve vaší rodině možná zkouší držet domácí násilí jako tajemství. Tvoje máma si může myslet, že nevíš, co se děje. Možná se tvá máma, stejně jako ty, cítí rozrušená a má strach. Možná má tvoje maminka obavy, že když ti bude říkat o násilí, ještě více tě vyleká. Tvoje maminka neví, na co myslíš, netuší, co vidíš a slyšíš, netuší, jaké prožíváš pocity. Řekni jí o svých pocitech, když si spolu budete povídat, budete se cítit oba lépe.

I když tě napadlo, že za násilí může máma, protože kdyby dělala co po ní táta chce a neodporovala mu, pak by se nerozčílil a neublížil jí. Pamatuj si ale , že domácí násilí není selháním tvé mámy. Jestliže je zraněná a vystrašená někým silnějším než je sama, pak je pro ni velmi těžké násilí zastavit. Za násilí může jen ten, kdo se ho dopouští.

Moje pocity

„Děti se kvůli tomu cítí smutné a rozrušené, ale oni předstírají, že je všechno v pořádku.“
„Cítíš se mizerně a sám.“
„Cítíš se zdrcený a vystrašený, že bude máma zase zraněná.“

S násilím se může setkat každý. Být u situace, kdy byla maminka zbita nebo jí táta nebo partner nadával a urážel, je velmi těžké. Možná nevíš, jak se zachovat a jsi zmatený/á, hlavně pokud se násilí dopouští někdo, koho máš rád/a a koho má ráda i maminka.

Když zažíváš ve své rodině domácí násilí, máš různé pocity, cítíš se:

  • Smutný/á a tichý/á
  • máš strach o mámu
  • jsi vystrašený/á
  • zmatený/á
  • unavený/á
  • rozzlobený/á
  • osamělý/á
  • zbytečný/á
  • bojíš se, protože už jsi byl také zraněn/a

Může také:

  • být pro tebe těžké usnout
  • můžeš mít potíže se školou a učením
  • můžeš si myslet, že se s jinými dětmi doma zachází lépe
  • mít více problémů doma i ve škole

Je normální mít takové pocity, pokud u vás doma dochází k domácímu násilí.

Co mohu dělat?

„Zůstaň klidný – nesmíš se nikdy nechat do toho zaplést.“ (kluk, 12)
„Řekni to někomu, komu věříš.“ (dívka, 8)
„Řekni mámě o svých pocitech, není to její vina.“ (kluk, 10)
„Řekni mámě, ať mluví s někým dalším – jsou tu lidé, kteří umí pomoci.“ (kluk, 11)

Můžeš mít pocit, že musíš něco udělat, aby násilí skončilo, že musíš ochránit mámu. Některé děti křičí, brečí. Násilí se tak nezastaví, jen na chvíli přeruší. Navíc je to velmi nebezpečné: můžeš být zraněn/a.

I když tě napadlo, že za násilí může máma, protože kdyby dělala co po ní táta chce a neodporovala mu, pak by se nerozčílil a neublížil jí. Pamatuj si ale , že domácí násilí není selháním tvé mámy. Jestliže je zraněná a vystrašená někým silnějším než je sama, pak je pro ni velmi těžké násilí zastavit. Za násilí může jen ten, kdo se ho dopouští.

Nikdy se nepleť do hádek a pranic dospělých. Není to Tvoje věc. Snaž se chránit a případně zavolat pomoc.

Co dělat v nouzi?

I když tě napadlo, že za násilí může máma, protože kdyby dělala co po ní táta chce a neodporovala mu, pak by se nerozčílil a neublížil jí. Pamatuj si ale , že domácí násilí není selháním tvé mámy. Jestliže je zraněná a vystrašená někým silnějším než je sama, pak je pro ni velmi těžké násilí zastavit. Za násilí může jen ten, kdo se ho dopouští.

Nikdy se nepleť do hádek a pranic dospělých. Není to Tvoje věc. Snaž se chránit a případně zavolat pomoc.

Když vidíš a nebo slyšíš násilí mezi rodiči, tak máš strach a nebo vztek a chceš násilí zastavit. Ale pozor! Připlést se doprostřed konfliktu a chtít rodiče zastavit je nebezpečné. Můžeš být zraněn/a. Proto zůstaň co nejdále od násilí!

Jestliže je násilí skutečně zlé, je velmi důležité, abyste ty a nikdo další doma nebyli zraněni.

Je několik možností jak zůstat v bezpečí a ochránit se před násilím:

  • Vyhni se násilí – zůstaň co nejdál od násilného boje.
  • Najdi si bezpečné místo. Pro někoho je to vlastní pokojíček, postel, skříň či jakákoli skrýš. Ukryj se na bezpečném místě doma nebo blízko a řekni svým bratrům a sestrám ať se také skryjí. Bezpečné místo je jakékoli místo doma, kde se neděje násilí.
  • Můžeš jít i k sousedům nebo dalším dospělým, kterým věříš: řekni jim, co se stalo.
  • Pokud je velké riziko, že bude někdo zraněn a chceš, aby násilí někdo zastavil a jestliže máš možnost telefonovat, zavolej na linku 158 policii nebo tísňovou linku 112 pro pomoc. (Řekneš své jméno, adresu a co se doma děje. Budou se ptát, zda je někdo zraněn.)

Když pomine nebezpečí útoku:

  • Zkus promluvit se svojí mámou a řekni jí, jak se cítíš. Tvé mámě to může pomoci porozumět, jaké to pro tebe je a společně můžete hovořit o tom, co je možné změnit. Pokud nezačneš sám/sama o násilí hovořit, o tom co tě trápí, dospělí mohou mlčet.
  • Řekni někomu z rodiny o tom, co se doma děje. Může to být babička, děda, strýček, teta nebo starší bratr, sestra, bratranec, sestřenice. Jestli chceš, můžeš je požádat, aby promluvili nejprve s mámou za tebe, jestliže se na to sám/sama necítíš.
  • Mluv s dospělými, které máš rád/a o tom, co se děje doma. Může to být učitelka, zdravotní sestra nebo doktor, přítel rodiny, soused nebo přátelé mámy a táty.

Jestliže ti první nebo druhý člověk, se kterým mluvíš, nedokáže pomoci, nevzdávej to, dokud nenajdeš někoho, kdo tobě a tvé rodině může pomoci cítit se bezpečně a šťastně.

Když táta bije mámu

Každé dítě má svůj domov.
Je to místo, kde máš své věci, rodiče, sourozence.
Domov by pro tebe měl znamenat jistotu, pohodu a bezpečí.
Je normální, když spolu rodiče občas nesouhlasí, když se hádají.
Někde ale dochází i k násilí. Domov pak není bezpečným místem.
Možná je to i Tvůj případ…

Stává se to u vás doma?

  • Dochází k hádkám a bojům.
  • Tvé mámě je nadáváno, je urážena.
  • Tvá máma byla udeřena, bita, zkopána.
  • Nábytek a vybavení bytu jsou ničeny a rozbíjeny.
  • Tvoje oblíbené zvíře bylo zraněno.
  • Ty i tví sourozenci jste vystrašení.
  • Ty i tví sourozenci býváte zraněni.

Jestliže se něco z toho a nebo úplně vše stává u vás doma, pak zažíváš domácí násilí.

Tab Content #3

Není to tvoje vina

Možná tě napadlo, že za násilí můžeš ty. Protože kdybys měl včas napsané úkoly, uklidil/a si, neodmlouval/a, táta by se nerozčílil, nerozbíjel by věci, nenadával by mámě a neuhodil by jí.

Možná tě napadlo, že za násilí mohou sourozenci. Protože kdyby si uklidili a byli hodní, vaši by se nehádali…

Násilí nikdy není tvá vina, ani vina tvých sourozenců a ani mámy. Za násilí může jen ten, kdo se tak chová.

Někdy děti cítí, že se musí postavit na obranu dospělých, které mají rády. Je to normální pocit, ale nemůžeš změnit způsob chování dospělých ani zastavit násilí.

Děti nikdy nemají vinu za domácí násilí. Dospělí mají někdy dvě tváře. Ta jedna je milá, směje se, je laskavá, tu máš rád/a, ale ta druhá tvář je někdy zlá, nadává, té se bojíš. Za násilí nejsi odpovědný ty, ale dospělý, který se ho dopouští.

Ty, tví sourozenci i tvoje máma máte právo cítit se doma bezpečně a šťastně.

Kdo mi pomůže?

Krizová telefonická linka
Je mnoho lidí, kteří mohou pomoci tobě a tvé mámě. Pracovníci telefonických krizových linek si každý den povídají s dětmi o tom, co je doma trápí – budou naslouchat a rozumí tomu, co se doma děje.

Můžeš s nimi hovořit o tom, jak se cítíš a ptát se jich na pomoc nebo radu. Tvá máma může volat tato telefonní čísla pro pomoc také. Pamatuj – nejlepší věcí pro vás oba je s někým si promluvit.
ROSA – pomoc obětem domácího násil
Linka důvěry Dětského krizového centra

Kam se může obrátit maminka?

ROSA – centrum pro ženy

Když vyhledáme pomoc: Kdo je to „sociální pracovnice“?

Jestliže se v rodině děje něco špatného, nebo se rodiče rozvádějí, má sociální pracovnice na starost to, aby Ti nebylo ubližováno, bude hledat to nejlepší řešení pro Tebe i Tvé sourozence. Potřebuje znát pravdu o tom, co se doma děje, pak Ti může opravdu pomoci.

Tyto stránky připravuje:

ROSA – centrum pro ženy, z.s.

www.rosacentrum.cz