Většina teenagerů se nerada svěřuje rodičům a dalším dospělým nebo i vrstevníkům s napadením, sexuálním zneužitím, znásilněním. Mají strach, že jim bude to, co se událo, kladeno za vinu. Mají strach z kritických poznámek, posměšků, nedůvěry.
Mnohé oběti si velmi často dávají vinu samy sobě: „Neudělala jsem… a tak si za to můžu sama.“ Rodiče, vychovatelé a další, komu se mladí lidé svěří, musejí vždy zdůraznit, že v každém případě je vždy vinen jen a jen pachatel. Teenageři musejí vědět, že mají okolo sebe lidi, ke kterým se mohou s důvěrou obrátit. Dospělí se jim musejí naučit podat pomocnou ruku bez jakýchkoli výčitek či mentorování („Vidíš já jsem ti říkala…!“ )
Mám se svým dítetem dobrý vztahSe svými dětmi musíme hovořit o vztazích. O zdravých vztazích, jak je rozvíjet, jak rozpoznat násilí a jak se mu bránit. Záleží i na tom, jaký druh rolí a chování svým dětem předáváme. Je velká pravděpodobnost, že vaše dítě s někým chodí – možná je vztah vážnější, než si myslíte. Tři čtvrtiny studentů mezi 17 – 22 lety v ČR a 89 % teenagerů ve světě mezi 13 a 18 lety už mělo nějaký vztah. A každý třetí teenager zažívá ve svém vztahu násilí. I když se vám to může zdát jako nevinná „dětská láska“, tyto vztahy mohou být neuvěřitelně intenzivní. Vaše děti jsou velice zranitelné násilím – mnohem více než dospělí. I když se vám to třeba nelíbí, že má vaše dítě romantický nebo sexuální vztah, musíte svým teenagerům rozumět a akceptovat realitu. Nezalekněte se tématu násilí ve vztahu a komunikujte s dítětem.
V dnešní době musím své deti více chránitVztahové násilí je častěji vnímáno jako „záležitost dívek“ a mnoho rodičů chápe nutnost hovořit se svými dcerami o tom, jak si zajistit bezpečí. Ale každý násilný vztah má oběť a násilníka – a většinu násilníků tvoří muži. Důležité je hovořit se syny o zdravých vztazích právě tak, jak hovoříme se svými dcerami.
Když dojde k násilí ve vztahu, často reagujeme, až když se událo. Je nutné se ale zaměřit na prevenci násilí ještě dříve, než začne. Všichni, kdo mají vliv na mladé lidi (rodiče, přátelé, učitelé, poradci), musejí hovořit o násilí, zejména když vidí, že chlapci mají tendenci používat kontrolující chování ve vztahu se svou přítelkyní. Důležitou roli mají rodiče dospívajících synů. Pokud mají podezření, že jejich syn týrá svou přítelkyni, je důležité, aby problém se synem otevřeli a pojmenovali. Je důležité hledat řešení a pomoc co nejrychleji.
Mluvíte s dětmi o vztazích? O tom, jaký je rozdíl mezi tím někam si spolu vyjít a být k někomu vázán? Jak dlouho spolu páry teenagerů zůstávají? Mají k sobě nějaké závazky? Hovoří děti mezi sebou o svých pocitech k příteli/přítelkyni? Jsou nějaké věci, které kluci chtějí a dívky ne? Jestliže si váš teenager myslí, že po týdnu chození jsou dva lidi svázáni po zbytek střední školy, pak se můžete nenápadně zmínit o tom, jak dlouho trvá, než jsou si dva lidé emocionálně a intimně blízcí. Můžete také zjistit, že má váš teenager jiné představy o rolích žen a mužů. Pokud chcete, aby se váš teenager otevřel, zkuste uvést příklady. Na nich máte šance definovat „násilné chování“ a „násilí“ a srovnat svou definici s definicí vašeho teenagera. Můžete být překvapeni, jak se vaše pohledy budou lišit.
Nikdo nechce nálepkovat vašeho syna jako násilníka, ale nedívejte se stranou, když zachytíte varovné signály. Není snadné rozpoznat násilí ve vztahu.
Násilník bývá překvapivě často pro okolí a speciálně pro rodiče přímo okouzlující.
Na co dát pozor:
Stopy indikující zkušenost s násilím:
Vaše rodičovské instinkty vám asi řeknou, že to zastavíte sami, půjdete mu to oplatit a zbijete ho také? Nebo můžete cítit vinu, obviňovat se, že jste neviděli problém dříve a že jste nevychovali dceru, aby byla silná a imunní k takovému nebezpečí. Než uděláte nějakou akci: STOP. Naberte dech a pamatujte si, o koho tu jde – ne o vás, ale o vaši dceru.
Dejte dceři najevo, že je milovaná. Řekněte jí: „Jsem ráda, že jsi mi to řekla. Děkuji, že jsi se na mě obrátila. Můžeš mi to říci kdykoli.“ Počítejte s tím, že ukončení vztahu nějaký čas trvá a může být ještě těžší, pokud došlo k násilí. Ačkoli to můžete cítit jako frustrující, nezakazujte jí vidět přítele. To by spíše znamenalo, že se vám přestane svěřovat s problémy. Ona je ta, kdo se musí oddělit ze vztahu, ne vy. Zeptejte se jí: „Co můžeme udělat, abychom ti pomohli?“ Otázka nemusí mít odpověď, ale dcera potřebuje cítit podporu. Případně jí pomozte najít poradenství specializující se na násilí ve vztahu a pokračujte v podpoře: buďte milující, otevření a nesuďte.
Je to stejné jako s dcerou, dejte mu najevo, že jej milujete a nemyslíte si, že je „strašný člověk“.
Buďte ale pevní v tom, že mu dáte jasně najevo, že své chování musí změnit. Nabídněte mu, že najdete někoho, kdo mu poskytne poradenství. Ptejte se a poslouchejte, proč si myslí, že do vztahu vnesl násilí. Část odpovědnosti může být i na vás, pokud jste mu vštípili myšlenky o mužích a ženách, které mohly mít vliv na jeho násilné chování. Dejte mu najevo, že za vámi může přijít a hovořit kdykoli beze strachu z potrestání.
Jsou to rodiče, kdo jim může pomoci nastavit určité hranice realistických očekávání pro události, jako jsou schůzky, vztah, rande, ještě než skutečně začnou.
Záleží ovšem na tom, jaké modely a vzkazy dětem předáváte. Zamyslete se nad tím, čeho si ceníte ve vztazích. Co očekáváte, že dělají muži a ženy. Jak se mohou lidé chovat, když s něčím nesouhlasí? Jak se dělají rozhodnutí ve vztahu? Jak může být moc rozdělena mezi dva lidi? Zejména mladé dívky (i ještě než jim je –náct) se dívají na schůzky velmi romanticky. Doufají, že jejich vztahy budou naplněny jen s potěšením a štěstím jejich partnera. Podpořte jejich očekávání, ale buďte realističtí a mluvte i o špatný věcech, které se mohou stát. Předejte jim jasný vzkaz: násilí nelze nikdy akceptovat.
Je mnoho důvodů, proč není snadné vztah ukončit. Je třeba vzít v úvahu dynamiku násilného vztahu: příčinou násilí je moc a kontrola, kterou partner uplatňuje ve vztahu, žárlivost, jeho nejistota, zlost, malé sebevědomí. Vaše dcera zůstává, protože se může cítit s partnerem svázána, žije stále v naději, že se věci zlepší, že „láska vše překoná“ nebo že ji partner nenechá odejít, ublíží jí, bude ji pronásledovat. Může mít malou sebedůvěru, pocit, že je chycená v pasti.
