Pro zdravotníky

Pro zdravotníky

Základní informace
Vzdělávací modul
Školení a semináře
Výstupy projektu
U lékaře v ordinaci

Stop násilí pro zdravotnictví

Cílem projektu „Stop násilí pro zdravotnictví“ je přispět k prevenci a snížení výskytu domácího násilí a zvýšení informovanosti o této oblasti mezi pomáhajícími zdravotními profesemi. Projekt potvrvá od 1.5.2015 do 30.4.2016. Naplnění cílů projektu stojí základních třech pilířích: na komplexním vzdělávání klíčových profesí (pedagogové a studenti zdravotnických a lékařských škol), prevenci, a výzkumu.

Základem tohoto projektu je vytvoření a sdílení vzdělávacího modulu včetně e-learningových materiálů, instruktážních videí pro nelékařské zdravotnické profese (sestry, záchranáři), vzdělávacího manuálu. Proběhne výcvik pedagogů a studentů zdravotních škol, včetně možností praxe a odborných konzultací s pracovnicemi poradenského centra, vedení bakalářských prací.

Výstupem projektu Stop násilí pro zdravotnictví bude komplexní vzdělávací modul s e-learningovými materiály, manuálem, jež bude nabídnut i dalším relevantním školám, studentům, nemocnicím, profesím ve zdravotnictví. Pro poskytování výcviku na školách, pro studenty i pedagogy, pracovníky ve zdravotnictví bude speciálně vyškolen tým interních školitelů. V roce 2016 jsou realizovány bezplatné semináře pro další zdravotní školy, včetně středních zdravotních škol. Další bezplatné semináře (s akreditací ČAS) jsou realizovány v nemocnicích k proškolení zdravotnického nelékařského personálu.

Součástí projektu je výzkum týkající se dopadů domácího násilí na zdraví oběti, v oblasti prevence pak kampaň zaměřená na podporu projektu a zvýšení motivace žen, ohrožených násilím vyhledat odbornou pomoc.

Proč právě Stop násilí pro zdravotnictví? Zdravotníci jsou jedni z prvních, kteří přicházejí do kontaktu s oběťmi domácího násilí (DN). Není-li jejich pomoc adekvátní, může dojít k sekundární viktimizaci a oběť může být demotivována v budoucnu vyhledat pomoc. Ze zkušeností interdisciplinárních týmů i reakcí obětí vyplývá potřeba komplexního vzdělávání zdravotnického personálu v dané oblasti.

Vyšší a vysoké zdravotní školy nemají nyní problematiku DN v curriculu / rámcovém vzdělávacím programu začleněnu. Nelékařské profese ve zdravotnictví nejsou dostatečně odborně připraveny identifikovat rizika DN, nabídnout obětem adekvátní podporu a zároveň nejsou dostatečně připraveny na situace, kdy mohou být samy ohroženy násilnou osobou. Projekt tedy přispěje ke zkvalitnění přístupu k informacím a ucelenému programu vzdělávání pro zdravotnické profese, jež bude akcentovat citlivý přístup k obětem a tím i prevenci sekundární viktimizace, a jež bude zahrnovat nejen základní info o identifikaci případů DN, ale také specifický přístup k vysoce rizikovým případům, kde hrozí zabití oběti, případně dětí, svědků. Tento vzdělávací program bude využitelný i v budoucnu, po skončení projektu. Rozšíření informací o domácím násilí mezi zdravotníky a studenty zdravotnických škol přispěje k efektivní pomoci obětem domácího násilí, prevenci sekundární viktimizace obětí a snížení dopadu DN na oběti. Podle Studie FRA vyhledá pomoc v nemocnici jen 10 % obětí násilí a jiné zdravotnické zařízení 14 % žen obětí, proto je kromě proškolení pomáhajících profesionálů důležité zvyšovat také povědomí obětí o problematice a možnostech pomoci.

Partnerem ROSY v projektu "Stop násilí pro zdravotnictví"
je Vysoká škola zdravotnická o.p.s.

Podpořila Nadace Open Society Fund Praha
z programu Dejme (že)nám šanci,
který je financován z Norských fondů.

Vzdělávací modul

Komplexní vzdělávací modul pro studenty a pedagogy zdravotních škol zahrnující e-learningové materiály a instruktážní videa s důrazem na individuální posouzení rizik slouží vzdělávání budoucích i stávajících zdravotníků. Smyslem realizace komplexního vzdělávacího modulu je pochopení všech aspektů násilí ve zdravotnických profesích, jež bude využitelné jak v rámci základního vzdělávání na školách, tak i v rámci dalšího vzdělávání pracovníků v praxi. Rozšíření informací o domácím násilí mezi zdravotníky a studenty zdravotnických škol přispívá k efektivní pomoci obětem domácího násilí, prevenci sekundární viktimizace obětí a snížení dopadu domácího násilí na oběti.

Podle Studie FRA vyhledá pomoc v nemocnici jen 10 % obětí násilí a jiné zdravotnické zařízení 14 % žen obětí, proto je kromě proškolení pomáhajících profesionálů důležité zvyšovat také povědomí obětí o problematice a možnostech pomoci. Tento projekt může propojit velké zkušenosti odbornic organizace ROSA s vedením škol budoucích zdravotníků, kteří bývají v první linii a neumí nabídnout vedle ošetření efektivní pomoc a podporu pro oběť, ať již při komunikaci s obětí, tak poskytnutím navazujících služeb.

Vzdělávací modul pro zdravotníky:
Intervence v případech domácího násilí 

Domácí násilí na ženách / násilí v partnerských vztazích:
Dostupné statistické údaje v ČR i v mezinárodním měřítku opakovaně ukazují, že 90%-95% případů domácího násilí je pácháno muži na ženách. Ženám také hrozí vyšší riziko opakované zkušenosti s násilím, zastrašováním nebo zraněním v důsledku napadení. Vzhledem k tomu, že jsou to většinou ženy, které ve větší míře zastávají roli pečující osoby v rodině, násilí na nich ovlivňuje a zasahuje také jejich děti. Z těchto důvodů používáme termín domácí násilí na ženách a zaměřujeme se na potřeby žen. O obětech referujeme v ženském rodě a o pachatelích v rodě mužském. Nicméně, většina doporučení může být aplikována i na případy mužů, obětí domácího násilí, kteří si zaslouží stejný respekt a podporu.

Školení a semináře

Školení a semináře v rámci projektu Stop násilí pro zdravotnictví 

PŘIPRAVUJEME

Výstupy projektu

1. Preventivně zaměřené spoty na dostupnost pomoci

Každá třetí žena – stop násilí na ženách
Každá třetí: dopady na psychiku.
Každá třetí žena: co dalšího přijde.

2. Výuková videa natočená ve spolupráci s Vysokou školou zdravotnickou

1. Stop násilí pro zdravotnictví: Mýty o domácím násilí.
2. Stop násilí pro zdravotnictví: Komunikace s obětí domácího násilí.
3. Stop násilí pro zdravotnictví: Ošetření oběti domácího násilí.

3. Manuál pro zdravotníky: intervence v případech domácího násilí.

Základ pro pochopení všech aspektů násilí ve zdravotnických profesích, využitelné jak v rámci vzdělávání na školách, tak i v rámci dalšího vzdělávání pracovníků v praxi. Rozšíření informací o domácím násilí mezi zdravotníky a studenty zdravotnických škol má za cíl minimalizaci rizik, efektivnější pomoc obětem domácího násilí, prevenci sekundární viktimizace obětí a snížení dopadu domácího násilí na oběti.

Manuál pro zdravotníky a studenty zdravotních škol v pdf.

Manuál v tištěné podobě je k dispozici pro zdravotníky, nemocnice, lékaře, ordinace lékařů, školy (v případě zájmu kontaktujte ROSU (info@rosa-os.cz) v případě osobního odběru zdarma .

5. Studie zdravotních dopadů domácího násilí na oběti

Tato studie bude využita i při propagaci projektu a při přípravě kampaně, která bude zacílena na zvýšení informovanosti obětí na možné zdroje pomoci, včetně zdravotnických zařízení.
Studie zdravotních dopadů.

6. Metodické karty do ordinací

7. Letáčky

U lekáře v ordinaci

Lékaři a pracovníci zdravotnických zařízení mohou být jedni z prvních, na koho se oběť domácího násilí obrátí, a to zejména v situacích bezprostředně po útoku. Role těchto pracovníků je tedy při identifikaci domácího násilí a nabídnutí možností pomoci klíčová. Oběti domácího násilí mnohdy neudávají skutečné příčiny svých zranění, ale ze strachu či studu uvádějí, že si zranění způsobily náhodou či samy. Případy zranění způsobené v situacích domácího násilí nejsou nijak ojedinělé.

Je důležité, aby se pracovníci zdravotnických zařízení pacientky zeptali na skutečné příčiny zranění a na to, kdo je způsobil. Je důležité do zdravotnické dokumentace přesně zaznamenat, jakým způsobem ke zranění došlo, popsat rozsah a typ zranění (případně zranění zaznačit do mapy těla), jakou dobu si léčení pravděpodobně vyžádá, jaká způsobí poškozené osobě omezení. V případě, že se zdravotník setká s obětí domácího násilí, je důležité, aby jí vysvětlil, že nikdo nemá právo dopouštět se vůči ní násilí a že se může obrátit na některé ze specializovaných poraden, na které jí předá kontakty.

Ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví České republiky z dubna 2008 byla vydána metodická opatření pro postup lékařů při poskytování péče osobám ohroženým domácím násilím. Podle tohoto metodického postupu by měli lékaři postupovat i v případě, že mají pouze podezření na možný výskyt násilí v rodině.

Ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví České republiky z května 2008 bylo uveřejněno Metodické opatření k postupu lékařů primární péče při podezření ze syndromu týraného, zneužívaneho a zanedbávaného dítěte.

Ve vztahu k dětem má domácí násilí dle tohoto metodického pokynu 3 formy:

  • syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte (sy CAN)
  • děti v roli svědků násilí mezi partnery/rodiči, přičemž děti v roli svědků domácího násilí se považují za týrané, zneužívané a zanedbávané
  • agresivní chování dětí vůči členům rodiny (Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2008). Oznamovací povinnost mají lékaři pouze v případě zranění dětí nebo osob, které byly z nějakého důvodu svěřeny do péče jiné osoby, dospělou oběť domácího násilí by však měli informovat o možnosti právních kroků, které může učinit (např. podat na pachatele domácího násilí trestní oznámení).

Doporučení pro zdravotníky

Zaměstnanci zdravotnických zařízení by měli:

  • Rozpoznávat signály a symptomy násilí.
  • Zabezpečit soukromí při rozhovoru s pacientkou.
  • Dotazovat se na násilí (otázky na násilí jako součást běžné praxe nebo předkládání specializovaných dotazníků).
  • Citlivě přistupovat a zacházet s fyzickými, psychickými a emočními traumaty, včetně možných psychosomatických onemocnění nebo jiných potíží pramenících z prožitého násilí.
  • Zajistit pomoc a podporu.
  • Zajistit, že nebezpečí bude vyhodnoceno a bude vypracován bezpečnostní plán (např. podpořit oběť, aby se nevracela do společného bytu k násilnému partnerovi, pokud se nachází v nebezpečné situaci, pomoci najít jí i dětem bezpečné místo, kam by mohly odejít apod.).
  • Důsledně zdokumentovat zranění a další symptomy (včetně případného pořízení fotografií).
  • Sběr a zajištění důkazů, které mohou být vyžádány z důvodu forenzní analýzy.
  • Zajistit důvěrnost sdělení a pokud to není možné z určitého právního závazku, měla by o tom být oběť dopředu informována.
  • Poskytnutí informací o dostupných službách a možné pomoci, kontaktování je na organizace poskytující pomoc obětem násilí (např. kontakty na poradenská centra, azylové domy apod.).

Obecné principy práce s obětí:

  • Získejte důvěru oběti.
  • Věřte oběti, nesuďte ji, naslouchejte ji.
  • Dejte jí najevo, že není odpovědná za spáchané násilí.
  • Zachovejte při kontaktu s ní vždy klid.
  • Oceňte její snahu vyhledat pomoc.
  • Respektujte její samostatnost.
  • Musíte si být vědomi toho, že odpoutat se ze vztahu s násilným partnerem, trvá velmi dlouho. Pro týranou ženu je leckdy velmi těžké odejít z bytu, bojí se z různých důvodů změny i např. jít do azylového zařízení (přestože se jedná o standardizovanou specializovanou sociální službu).
  • Je třeba vystupovat s empatií a opakovaně nabízet návštěvu specializované organizace, která se násilím v rodině zabývá. Je zde více zkušeností s prací s týranými ženami a větší úspěch na změnu situace v rodině.

Obecné principy práce s dětmi – oběťmi svědky domácího násilí:

  • Hovoříte-li s dítětem, akceptujte jeho slovník a pojmenování, která používá k tomu, aby popsalo, co se stalo. Některé děti neznají adekvátní označení některých částí lidského těla nebo sexuálních praktik nebo používají označení užívaná v rodině. Neopravujte dítě a neměňte slova, která používá.
  • Nepoužívejte slova, která by dítě mohla vystrašit nebo kterým nerozumí, např. znásilnění, incest, týrání a zneužívání dětí, partnerské násilí apod.
  • Pokud dítě vypráví, naslouchejte mu, nepřerušujte ho.
  • Pokud dítě mlčí, nenuťte jej, aby hovořilo.
  • Nenuťte dítě, aby se svléklo, pokud máte podezření, že by mohlo mít na těle zranění.

Co by mělo v rozhovoru určitě zaznít?

  • Násilí není vina dítěte. To, co se doma odehrává, není jeho vina.
  • Za násilí nemohou ani sourozenci.
  • Za násilí je odpovědný ten, kdo se ho dopouští.
  • Je velmi dobře, že se rozhodlo o situaci někomu říci.
  • Nikdo nemá právo se k někomu chovat násilně, a to ani v rodině, ani když je silnější, ani když je to rodič.
  • Dítě nemůže násilí zastavit samo, ale jen s pomocí okolí, proto je tak důležité, že se svěřilo.

Dítě můžete podpořit např. tím, že mu sdělíte, že:

  • Je velmi statečné, že vám vše otevřeně sdělilo.
  • Že jste rád/a, že s vámi o tomto problému mluví.
  • Že je vám líto, co se jí/mu stalo/co zažilo.
  • Že to není její/ho chyba.
  • Že v tom není samo, že se takové věci staly i jiným dětem.
  • Že má právo na své pocity.
  • Že se pokusíte udělat vše pro to, abyste jí/mu pomohl/a (ale neslibujte jim věci, o kterých si nejste jisti, zda je můžete učinit).
  • Že jste tam od toho, abyste ji/ho podpořil/a.
  • Tím, že o násilí hovoří, může pomoci sourozencům i rodičům.
  • Pokud je dítě ohroženo násilím v rodině, je důležité, abyste zjistili, zda dítěti hrozí bezprostřední nebezpeční nebo zda hrozí opakování násilí. K tomu je potřeba znát i historii násilí v rodině, minimálně poslední incident.
Tyto stránky připravuje:

ROSA – centrum pro ženy, z.s.

www.rosacentrum.cz